Jediný pražský menhir

Vzácná památka se nachází uprostřed rodinné zástavby v Dolních Chabrech na severu Prahy.

ČTĚTE TAKÉ

Zkamenělý pastýř. Největší menhir v Česku má prý magickou moc

Na evropském kontinentu jsou jich tisíce, v Praze ale jeden jediný. Původ vztyčených, hrubě opracovaných kamenných monolitů je dodnes obestřen mnoha otazníky. Objevují se teorie, že menhiry v krajině vytvářely jakýsi kalendář. Kolem Prahy, především na severozápadě, se po spojení dochovaných menhirů dá dojít k zajímavým geometrickým obrazcům.

Objevitel „kamenného slouhy“ Eduard Štorch

Archeolog, historik a spisovatel Eduard Štorch při svém bádání na severu metropole narazil na menhir v roce 1914. Tehdy stál opuštěný ve volné krajině jihozápadně pod Ďáblickým lesem. Dnes je kámen tak zapasovaný uprostřed zástavby do plotu rodinného domu, že kolemjdoucí tento unikát často přehlédnou. Menhir je vysoký kolem tří metrů, ale nad zemí je vidět jen asi 160 centimetrů. Obvod menhiru v úrovni země je 275 centimetrů. Při archeologickém průzkumu v roce 1980 se zjistilo, že pod menhirem jsou tři navážky různého materiálu v síle metr a půl. Je tedy jasné, že na toto speciální místo chaberský menhir museli uložit lidé. Není snadné zjistit kdo byli tito stavitelé. Odhady věku jeho uložení na současné místo se dost liší. Vědci uvažují o čase v dobách neolitu, to znamená 4 000 až 6 000 let př. n. l. Později žili na území Dolních Chaber i Keltové, kteří podobné kameny uctívali.

Chaberskému menhiru se přezdívá Kamenný slouha, protože připomíná lehce nahrbenou, nebo skloněnou postavu. Tmavý monolit je z buližníku a pravděpodobně pochází z nedalekého Ďáblického lesa, kde je ve skalách dostatek této křemité horniny. V roce 1967 byl zařazen do státního seznamu nemovitých památek.