Kalendárium

V kalendáriu se setkáte třeba s Jiřím z Poděbrad nebo zakladatelem pražské zoo Jiřím Jandou.

Před 590 lety se narodil budoucí král Jiří z Poděbrad. Místo jeho narození stejně jako jméno a původ jeho matky zůstává otázkou. Hlásí se k němu - tedy k tomu rodnému hradu či místu - několik kandidátů. Bouzov, Kunštát a samozřejmě také Poděbrady, jak doplňuje Petr Šorm z Polabského muzea. Legendu má prý tak trochu na svědomí i Ferdinand Maxmilián Kaňka, který zámek v 18. století přestavoval:

"A ten ve svých záznamech o zámku našel zmínku, že se vedle kaple nachází místnost, v níž se narodil český král Jiří. V 19. století se toho chopili obrozenečtí historici a od té doby je zdejší místnost považována za rodnou síň krále Jiřího, i když zřejmě se tady nenarodil, v jeho době to bylo zřejmě nějaké skladiště nebo něco podobného."

Jiří z Poděbrad

Ať už to bylo s matkou či místem narození Jiříka z Poděbrad jakkoli, na významu to českému králi dvojího lidu nijak neubírá. Známý je například jeho, dnes bychom jistě řekli projekt, při němž poselstvo došlo "z Čech až na konec světa". Myšlenka míru a spojenectví mezi evropskými panovníky se ale tehdy příliš neujala.

"Projekt této organizace je důležitý proto, že jeho hlavním cílem bylo nastolit trvalý mír mezi křesťanskými panovníky. Veškeré spory neměly už řešit válečné konflikty, ale měl je řešit mezinárodní soudní dvůr. V čele této organizace měla stát rada panovníků, které měl předsedat prezident - tam Jiří zřejmě počítal s francouzským králem Karlem VII. Každý stát měl odvádět pevnou částku ze svého ročního příjmu do společné pokladny a z toho měly být financovány společné projekty. Dokonce v návrhu pamatuje na společnou měnu."

---

Manželé Jandovi s lvíčaty, foto: www.zoopraha.cz

V dubnu 1865 se narodil Jiří Janda a jak se uvádí na stránkách jeho nejvýznamnějšího počinu, už od útlého mládí bylo jeho snem založení zoologické zahrady v Praze. Jeho splnění se dočkal až ve svých 67 letech, pražská zoo byla na konci září roku 1931 otevřena veřejnosti a profesor Jiří Janda se stal jejím prvním ředitelem. Patří mu i další prvenství, jeho velkým zájmem byla ornitologie, a proto v roce 1926 stál u zrodu Československé společnosti ornitologické a byl i jejím prvním předsedou.

---

Národní kulturní památník Ploština

Na jaře 1945 se už blížil konec II. světové války, několik desítek lidí na Valašsku se jej už ale nedožilo. Mezi nimi byli i obyvatelé pasekářské osady Ploština, kterou kvůli spolupráci s partyzány 19. dubna vypálili nacisté. Osudy obětí připomíná i naučná stezka, na které se podílel Milan Orálek z Českého svazu ochránců přírody. Ten ve vysílání ČRO 2 – Prahy upozornil na nejednoznačnou úlohu partyzánů v ploštinské tragédii. Nacisté totiž osadu vypálili, když ji partyzáni opustili.

"My jsme tady 40 let ověnčovali ty partyzány gloriolou, ale ne vždycky to bylo oprávněné. Ty oběti na severovýchodním Valašku byly na čtyřech místech - Juřičkův mlýn, Ploština, Prlov a v den osvobození Vařákovy paseky. Vždycky to mělo vazbu k partyzánskému odboji a vždycky to byly trestné akce gestapa."

Tragédii na Ploštině, při níž zahynulo 24 lidí, zachytil ve své knize Smrt si říká Engelchen Ladislav Mňačko, který sám jako partyzán na Valašsku bojoval.