Lidé si spletli politickou nótu s kapitulací. Demonstrace odstartovaly vznik Československa
Je státní svátek, Česko slaví vznik republiky. A jako každá velká dějinná událost, měl i vznik Československa své zajímavosti, náhody, ale i nedorozumění.
Československo vzniklo dva týdny před koncem první světové války. Poslední rakouský císař Karel I. vydal manifest Mým věrným národům rakouským, kterým vyhlásil federalizaci monarchie. Ale odmítl ho jak uherský parlament, tak český Národní výbor.
Ačkoliv se vznik samostatného československého státu připravoval dlouho dopředu, samotné převzetí moci se v Praze 28. října 1918 odehrálo živelně.
Politickou nótu lidé pochopili jako kapitulaci mocnářství
A tady začíná první nedorozumění. Rakousko-uherský ministr zahraničí Guyla Andrássy zaslal americkému prezidentovi Wilsonovi nótu, ve které souhlasil s mírovými podmínkami americké vlády a ochotu zahájit jednání o příměří.
Andrássyho nóta visela na tabuli redakce Národní politiky na Václavském náměstí. Lidé si ji mylně vyložili jako kapitulaci starého mocnářství. V Praze vypukly demonstrace. Lidé jásali, strhávali vojákům odznaky z uniforem.
Stát vyhlásil kněz Isidor Zahradník
Zajímavostí je, že československý stát nevyhlásili tzv. muži 28. října, ale katolický kněz a agrární poslanec Isidor Zahradník. Když při cestě Prahou viděl, že představitelé Národního výboru Švehla, Rašín, Soukup a Stříbrný jedou na místodržitelství, rozhodl se jednat.
U sochy svatého Václava informoval o samostatnosti státu. Pak odjel na nádraží Františka Josefa (dnes Wilsonovo) a odeslal zprávu o tom, co se děje v Praze do dalších měst. Mimochodem, později se stal prvním ministrem železnic.
Když se muži 28. října dozvěděli o projevu Isidora Zahradníka, vyhlásili samostatnost přímo z auta uprostřed Václavského náměstí. Situace hrozila nepokoji a rabováním. Odjeli proto do Obecního domu, kde zmobilizovali všechny možné kapely, „které budou procházeti městem, aby nadšení lidu bylo svedeno do normálních kolejí a lid se vybouřil zpěvem vlasteneckých písní".
Strategický Obilní úřad ovládli zřejmě díky nedorozumění
Díky nedorozumění se Antonínu Švehlovi s Františkem Soukupem podařilo ovládnout strategický Obilní úřad. Švehla řekl: „Pánové, na základě manifestu Jeho veličenstva se vytváří československý stát a my dnes jeho jménem přebíráme správu Obilního úřadu. A proto je třeba, abyste nám jako představitelům tohoto státu složili slib věrnosti," uvádí spisovatel Karel Pacner ve své knize Osudové okamžiky.
Švehla zřejmě vytvořil dojem, že převzetí Obilného ústavu je plnění příkazu císaře Karla I. o autonomii jednotlivých zemí. Úředníci o manifestu věděli a tak úřad předali.
Patrně i díky tomuto omylu nepadl v Praze ani v českých zemích jediný výstřel. A během dne se politikům podařilo přebrat většinu úřadů.
Velitelé vojska neměli z Vídně pokyny, jak se po vyhlášení samostatného Československa chovat. Reprezentanti císařské vlády ve Vídni se možná domnívali, že členové Národního výboru jednají v rámci návrhu Vídně o vytvoření národního státu v rámci rakouské federace.
Ještě se nevědělo, jakou formu bude československý stát mít. Ve švýcarské Ženevě se setkal Edvard Beneš s Karlem Kramářem. Kramář byl pro království, Beneš chtěl, by Československo byla republika.
Komunikace se Slovenskem vázla
Když na Slovensku přijímali 30. října dokument známý jako Martinská deklarace, členové Národní rady nevěděli, že čs. stát už byl vyhlášen. V Martinské deklaraci slovenští politici vyjádřili odhodlání vytvořit společně s Čechy nezávislý státní útvar. I v tomto textu je odkaz na už zmíněnou Andrássyho nótu.
Do Prahy přijel ze Slovenska Vavro Šrobár, který se teprve během cesty dozvěděl, že se v Praze 'něco děje'. Šel navštívit svého přítele novináře Františka Votrubu, který ho zavedl do Obecního domu, kde zasedalo předsednictvo Národního výboru. „V něm zrovna potřebovali také nějakého zástupce Slovenska, a tak jej hned kooptovali. Tím se stal Šrobár jedním z ´mužů 28. října´ a pak ministrem zdravotnictví a ministrem s plnou mocí pro správu Slovenska," přibližuje na serveru iDnes historik Jan Rychlík.
Nový stát byl vytvořen. Ve večerních hodinách 28. října 1918 vydali členové Národního výboru československého provolání k občanům s názvem „Lide československý". Autory byli Antonín Švehla, Alois Rašín, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár a František Soukup, později zvaní jako „muži 28. října".
