Náměstek MZV Tomáš Dub: Čína je zajímavý trh, firmy by se tam měly uplatňovat víc

Foto: archiv Radia Praha

Čína je pro evropské exportéry téměř vysněnou zemí. Počtem obyvatel přesahujícím jednu miliardu a tím i kupní silou přitahuje nejlidnatější země světa zboží všeho typu. Navíc čínští obyvatelé rychle bohatnou a tak i v budoucnosti bude Čína vzkvétat. Exportní příležitosti v Čínské lidové republice hledají i čeští podnikatelé. Čína je čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem a druhým největším dovozcem do Česka.

Foto: archiv Radia Praha
Československo začalo s Čínou obchodovat už ve 30. letech minulého století. Od té doby se situace měnila, intenzivní výměna byla třeba v 70. letech. Současnou situaci v obchodním vztazích popsal Radiu Praha Lukáš Kovanda z pražské Vysoké školy ekonomické a také ekonomický analytik Lidových novin.

"Řekl bych, že si stojíme poměrně standardně. Tím mám na mysli to, že se nevymykáme, například podle studie CERGE tomu, jak obchodují s Čínou ostatní země - podobné země Evropské unie - a jakých výsledků v tom obchodě s Čínou dosahují. Uvedu osobní postřeh, který mám z návštěvy Pekingu před dvěma lety. Tam nám tamní velvyslanec v Číně říkal, že Číňané z České republiky bohužel znají pouze animovaného krtečka a že příliš neznají české firmy, české podniky. To se zdá jako pesimistická nota, ale ta data ukazují, jak jsem již řekl, že v porovnání se srovnatelnými zeměmi Evropské unie ten náš obchod s Čínou není kdovíjakým propadákem."

Užitečnost vztahů s Čínou si uvědomuje i česká vláda. Premiér v demisi Jiří Rusnok navštívil summit v Bukurešti pro spolupráci mezi Čínou a šestnácti zeměmi střední a východní Evropy. Navrhl také, aby se příští ročník tohoto summitu konal v Praze. Příští rok totiž uplyne 65 let od navázání diplomatických vztahů Číny a někdejšího Československa. Premiér v demisi nabídl při jednáních čínské straně možnost investovat, především v Moravskoslezském kraji. Ve hře je i zavedení přímé letecké linky, která zatím nefunguje. I tak se ale o obchod s Čínou snaží stále více českých firem, vstup na tamní trh je ale složitý a vyžaduje dlouhodobou přípravu. Lukáš Kovanda shrnuje, jaké obory mají šanci se v Číně uplatnit.

 Lukáš Kovanda, foto: archiv L. Kovandy
"Tuším, že se v poslední době jedná například o sektor nanotechnologií, jelikož nanotechnologie mohou být velmi efektivně využity například při výrobě filtrů k čištění vody, k čištění vzduchu. Jak víme, tak zejména Peking a okolí je velmi zasaženo smogem a velmi silným provozem, takže tam by se určitě uplatnily tyto filtry. my bychom mohli dodávat velmi potřebné nanotechnologie. Další oblastí, o níž se hovoří, je například letecký průmysl. Samozřejmě ne nějaká velká letadla typu Boeingu, ale spíše malá letadla. To jsou oblasti, kde bychom mohli navázat spolupráci a kde se zdá, že na čínské straně je poptávka a že je tam určitá mezera na trhu. Samozřejmě také české strojírenství, které je kromě zmíněného krtečka dalším známým artiklem v Číně, i když Číňané si mnohdy neuvědomují, že to jsou české stroje, ale ta tradice tam je už od dob socialismu. Ukazuje se, že dokážeme udržovat konkurenceschopné produkty i v současnosti."

A Lukáš Kovanda popisuje na základě svých zkušeností, jaká vlastně dnešní Čína je.

"Za prvé Čínu nelze posuzovat jakožto celek. Východní pobřeží Číny - Šanghaj a Peking - je už poměrně ekonomicky nasyceno. Tam ekonomický růst dosahuje mnohem menších hodnot, než pro Čínu jako celek. Když jsem v roce 2011 naposledy navštívil Šanghaj, tak tuším, že nám tam říkali, že samotná Šanghaj dosahuje hospodářského růstu "pouze" ve výši 4 procent. To je výrazně níže, než kolik činí čínský průměr. Naopak některé regiony v čínském vnitrozemí rostou třeba i dvacetiprocentním tempem ročně. Za druhé, co ve mě trochu vzbuzuje obavy, je nafouknutý bankovní sektor, úvěrově nafouknutý. Značný podíl špatných nedobytných úvěrů začíná být hrozbou pro čínskou ekonomiku. Mohou dospět až k nějaké silné bankovní krizi, která by pak pochopitelně poznamenala všechno v této zemi, protože by byly hůře dostupné úvěry, obtížnější investování atd. Existují rovněž studie, které upozorňují na to, že aby Čína udržela svůj společenský organismus pohromadě, tak potřebuje růst tempy 7 až 8 procent ročně. Pakliže by nerostla tímto tempem, tak nebude schopna ekonomicky nasytit tu obrovskou masu pracovníků, kteří míří z venkova z čínského vnitrozemí právě do průmyslových zón, často na východní pobřeží. Pakliže by nerostla tempem 7-8 procent, tak by obtížně docházelo k transformaci Číny. K transformaci z převážně zemědělského státu na průmyslový, agrární stránka je ale stále silná."

Nedávného fóra o spolupráci mezi českými a čínskými podnikateli se z českého ministerstva zahraničních věcí zúčastnil náměstek ministra Tomáš Dub. Radiu Praha poskytl rozhovor, na jeho začátku zdůraznil, že obchodní spolupráci je nutné posilovat.

Tomáš Dub, foto: MZV
"V zájmu České republiky i Evropské unie je rozvíjet dál ekonomickou spolupráci s Čínou, protože Čína je samozřejmě významný trh. Naopak to platí stejně tak. Evropský trh je zajímavý pro Čínu a ve vzájemné obchodní výměně posilujeme hospodářský růst, který je samozřejmě v Číně vyšší než v Evropě. Ale jak investice, tak obchodní výměna ten růst posilují."

Jak vidíte konkrétní příležitosti českých podnikatelů v Číně a jak ministerstvo zahraničních věcí v tomto může napomoci podnikatelům nebo společnostem?

"Primárně máme před sebou fázi odstraňování určitých bariér, které v Číně samozřejmě jsou. Netýká se to jenom českých firem, ale ten přístup na čínský trh není tak automatický a jednoduchý, jako třeba přístup na evropský trh, jehož jsme součástí. Podnikatelé ze všech možných odvětví tam působí, rozvíjejí své kontakty, my se je snažíme podporovat. Za všechny mohu zmínit Škodovku nebo PPF."

To znamená, že vy skrze síť obchodních zastoupení na velvyslanectvích se snažíte konkrétním způsobem pomoci ...

"Máme tam samozřejmě své ekonomické diplomaty, kteří pak na konkrétní požadavek firmy se snaží té firmě vyjít vstříc, najít partnera, vyjednat schůzku, informovat je o spolehlivosti partnerů, je to celá škála činností."

Budete chtít navyšovat počet osob, které pomáhají českým podnikatelům?

Ilustrační foto: Evropská Komise
"Vzhledem k rozpočtové situaci, ve které se Česká republika nachází, je pro mne poměrně obtížná představa navýšení celkového počtu státních úředníků. Zvláště v zahraničí, kde ten jejich provoz je daleko dražší. Jestli budeme dělat nějaké přesuny nebo nějaké aktivity, tak to budou přesuny mezi jednotlivými zeměmi. Obecně bych chtěl říct, že naši ekonomičtí diplomaté jsou víc platní v mimoevropských zemích než na jednotném evropském trhu. Brali bychom spíš z Evropy."

Jaké hlavní oblasti pro český export vidíte v Číně? Je to strojírenství, automobily?

"Čína je tak obrovský trh, že vlastně obsáhne všechny oblasti, ve kterých my se pohybujeme, a to jak jste zmínil strojírenství, automobilový průmysl, finanční služby PPF také nejsou zanedbatelnou záležitostí. V Číně nacházejí uplatnění malí exportéři, střední i větší. Takhle to nejde přesně identifikovat. Působí tam naši architekti, abychom se nebavili jenom o hardwaru, o fyzických věcech. Čína je trh, který absorbuje téměř všechno."

V Číně stoupá životní úroveň obyvatel. Myslíte si, že by toho měli čeští podnikatelé využít a jak konkrétně?

"Je potřeba podotknout, že životní úroveň stoupá v části Číny. Čína se snaží o tvorbu střední třídy, která je konzumentem finálních produktů. To nám samozřejmě může pomoci v oblasti vývozu konečných výrobků. To, co vyrábíme, do Číny vyvážet můžem. Problém je ten, že spíše jsme předmětem čínského vývozu k nám, takže to spotřební zboží zatím proudí směrem z Číny do České republiky. Spíš se orientujeme na větší věci, třeba na strojírenství."

Jak se díváte na fakt, že mnohé české firmy jsou subdodavateli pro strojírenské celky, které se pak vyvážejí do Číny? Je to podle vás uspokojivá situace, nebo by spíše české firmy měly samy za sebe pronikat na čínský trh?

"Obojí. Součást našeho exportu je i ten reexport například přes Německo. Německo je samozřejmě motor, silná země s vyspělou diplomacií, takže ta jejich aktivita je opravdu účinná. Pokud se české firmy svezou s tou německou iniciativou, tak si myslím, že je to pozitivní. Pokud zvládnou exportovat samy, bez například německých partnerů, tak samozřejmě ten zisk je vyšší a je to účinnější. Ale musíme si jako uvědomit svoji sílu, svoji velikost a já nevidím nic špatného na tom, že budeme podnikat nebo že podnikáme spolu s Němci nebo Francouzi."

Jak vidíte v rámci meziresortní spolupráce další impuls, jak zvýšit export do Číny? Chystá se něco takového, mělo by to z vašeho pohledu být posílena meziresortní spolupráce, aby byl posílen ten export do Číny?

"Máme zvláštní meziresortní skupinu pro spolupráci s Čínou. Jsou tam zastoupeny všechny resorty a hledáme příležitosti jak v technologiích životního prostředí, tak i například komunikujeme i kulturu, zemědělství. Takže ta spolupráce existuje, funguje, sdílíme ji a samozřejmě si navzájem pomáháme jako všechny resorty. Čína je trh zajímavý, české firmy by se tam měly uplatňovat pokud možno stále víc."