Nechci, aby si mě každý bral do huby, řekl prý Karel Hašler. Nakonec propůjčil Hašlerkám své příjmení

Hašlerky, foto: archiv Nestlé

Oblíbené černé bonbony Hašlerky slaví sté výročí od svého pojmenování. Přesně 13. prosince roku 1920 dal slavný zpěvák Karel Hašler souhlas k užití svého příjmení pro tehdejší bonbony proti kašli.

Výroba hašlerek v době první republiky,  foto: archiv Nestlé

Název Hašlerky existuje sto let, ale celý příběh těchto bonbonů začal mnohem dříve. Už v roce 1877 přišel hamburský lékárník s bylinkovou směsí proti kašli. O tom, že funguje, se o 32 let později přesvědčil známý pěvec Enrico Caruso. Právě tyhle bonbony mu pomohly vrátit hlas před jedním z koncertů. Caruso si to nenechal pro sebe a informace se dostala k vídeňskému cukráři Erichu Kirsteinovi. Ten směs koupil a začal vyrábět Caruso-Hustenbonbon.

Caruso ani Destinkám se nedařilo. Úspěch přinesl až Hašler

Karel Hašler,  foto: Josef Fiedler,  Wikimedia Commons,  CC0

Hašlerky dnes bereme jako český výrobek. Jsou spojeny s cukrářem Františkem Lhotským a písničkářem Karlem Hašlerem. Jak to tedy bylo?

"Karel Hašler přes ochotnické divadlo přichází do Prahy, kde se stává slavným písničkářem, hercem, textařem a kabaretiérem. Uvádí takové hity jako Ta naše písnička česká, Hoši od Zborova nebo Pětatřicátníci. Pro mnohé Čechy, když to nadnesu, je symbolem vlastenectví. František Lhotský se po získání výučního listu v samoobsluze a přes prodej pokladen dostává v roce 1912 do Prahy. Zakládá svůj první obchod a v roce 1918 továrnu na cukrovinky. A tady se už schází cesta Františka Lhotského a bonbonů Caruso, které kupuje od vídeňského cukráře Ericha Kirsteina a začíná je ve své továrně na cukrovinky vyrábět," přiblížil cestu bonbonů do Čech Štěpán Zendulka, manažer pro rozvoj značky Hašlerky z Nestlé.

Bonbony Caruso,  foto: archiv Nestlé

Problém byl, že se bonbonům Caruso příliš nedařilo. Proto je František Lhotský přejmenoval na Destinky, po slavné pěvkyni Emě Destinnové. Ani to nepomohlo, a tak přemýšlel, co s bonbony dál. A dostal geniální nápad. Lidé mají rádi Karla Hašlera a tak ho napadlo spojit bonbony s ním.

Smlouva mezi Františkem Lhotským a Karlem Hašlerem o používání obchodního názvu hašlerky,  foto: archiv Nestlé

"Proto se vydává 13. prosince roku 1920 do pražské Lucerny, aby tam Karlu Hašlerovi dal tyto bonbony ochutnat, a aby se sám přesvědčil o jejich účinku na svůj hlas, což se také děje. Karel Hašler je z bonbonů nadšený a tak ho František Lhotský naťukává větou, zda by nebylo dobré, kdyby se tyto bonbony jmenovaly po něm. Traduje se, že Karel Hašler odvětil slovy: nechci, aby si mě každý bral do huby. Jestli to je legenda nebo pravda, to už se nedozvíme. Pravdou však je, že Karel Hašler nakonec souhlasil a podepsal listinu, která je dnes uložená v Národním muzeu a která potvrzuje, že František Lhotský může používat jméno Hašlerky pro své bylinkové bonbony. Tím pádem vznikají Hašlerky, ke kterým se váže známé heslo: Hašler kašle, nevadí, Hašlerky ho uzdraví."

Nezvyklé reklamy, říkanky, fiktivní pan Vozáb

Dobové reklamy na hašlerky,  foto: archiv Nestlé

František Lhotský volil na svoji dobu netradiční metody reklamy. Po Praze jezdila dvě auta ve tvaru hašlerkové ruličky a nabízela bonbony dětem před školou, na značku upozorňoval i vlak, což bylo na tu dobu velmi nezvyklé. Kromě toho nabízel nápadité reklamy v tisku. Hašlerky byly pověstné krátkými básničkami s ilustrací.

Reklama v podobě říkanek,  zdroj: archiv Nestlé

"Řekne vám to dítě malé, babička i vetchý kmet, že Hašlerky s touto značkou vedou u nás řadu let."

Akademický malíř Josef Vodrážka stvořil pro reklamu v tisku i fiktivního pana Vozába. Když jméno vymýšleli, hledali, jestli v telefonním seznamu není někdo s tímto jménem, aby je nemohl žalovat. Ale k žalobě nakonec došlo, dodává Štěpán Zendulka.

V továrně na hašlerky,  foto: archiv Nestlé

"Jistý právník z Kobylis našel skutečného pana Vozába, který opravdu v Praze tou dobou existoval a přemluvil ho k tomu, aby zažalovali pana Lhotského za to, že se mu smějí a za zneuctění jeho jména. Nakonec to opravdu dospělo k soudu. Ovšem ve finále se obě strany dohodly na mimosoudním vyrovnání na částce 5000 korun, protože to pro obě strany bylo nakonec nejvýhodnější."

Foto: Petr Kološ,  archiv ČRo

Hašlerky jsou v Česku druhým nejprodávanějším bonbonem

Zdroj: archiv Nestlé

Karel Hašler, který bonbonům propůjčil své jméno, umírá v roce 1941 v koncentrační táboře Mauthausen. Po válce byla továrna na cukrovinky znárodněna. V roce 1955 se výroba přesunula na Moravu do závodu Sfinx v Holešově. Po revoluci koupila Hašlerky švýcarská firma Nestlé. Hašlerky chutnají stále stejně jako před sto lety, dodává Štěpán Zendulka.

Foto: archiv Nestlé

"Chutnají po anýzu, i když si spousta lidí myslí, že chutnají po lékořici. Hašlerky jsou černé bonbony, to asi všichni víte. Dnes je už ikononicky rozbalujeme z mašličky, i když původně začínaly jako rulička. A co si drží celou dobu, tak je modrá barva a bílé pruhy."

Foto: archiv Nestlé

I po sto letech si Hašlerky drží své místo. V roce 2019 se jich prodalo 1065 tun. To je skoro 13 milionů kusů. Je to druhý nejprodávanější bonbon na českém trhu vůbec. Na Slovensku si drží třetí pozici. A na co se milovníci Hašlerek mohou těšit? Nezvyklou novinkou jsou hašlerkové minikuličky.