Už 150 let chodíme povinně do školy

Před 150 lety byla v tehdejším Rakousko Uhersku zavedena povinná osmiletá školní docházka. Byly zrušeny tělesné tresty, a upraveno, co se děti budou učit. Dnes je povinných 9 let, ale některé děti základní vzdělání nezískají. Podle údajů ministerstva školství se to ročně týká zhruba šesti procent žáků, kteří vyjdou ze základních škol.

Obraz Johanna Petera Hasenclevera znázorňuje typickou výuku ve střední Evropě v polovině 19. století|Foto: Wikimedia Commons, public domain

Všeobecný školní řád z roku 1774

Loni nedokončilo základní vzdělání přibližně 4800 dětí z 81 tisíc. Aby měl žák základní vzdělání, musí úspěšně ukončit 9. ročník základní školy. Pokud třídy opakoval a odešel například v 8. či 7. ročníku, základní vzdělání nezíská. Může si ho však doplnit ve speciálních kurzech.

Na konci 18. století často učili vysloužilí vojáci

Na konci 18. století uměla číst asi polovina mužů a pětina žen. Císařovna Marie Terezie proto vydala Všeobecný školní řád. Ten zaváděl šestiletou školní docházku. Učilo se ale jen v zimě, protože v létě děti pomáhaly na polích.

Ani se vzděláním učitelů to nebylo příliš dobré. Často učili vysloužilí vojáci, jejich plat byl nízký a škol moc nebylo. A pokud rodiče děti do školy neposílali, nehrozil jim žádný postih.

"Většinou ani rodiče nepovažovali za nic trestuhodného, když učitel sáhnul k fyzickým trestům. Dokonce vzpomínají pamětníci na to, jak posílali rodiče učitelům proutí, aby měli z čeho ty metly dělat. Žáci si přinesli ty pruty, a ještě ten den dostali výprask," uvedla historička Pavla Vošahlíková.

Zákon zrušil tělesné tresty

Tělesné tresty ve škole nebyly ještě v polovině 19. století ničím výjimečným, zdroj: British Library, Wikimedia Commons, CC0 1.0

To změnil před 150 lety císař František Josef I. Škola se stala povinnou. Zakázány byly tělesné tresty, i když se to asi ne všude dodržovalo, a kromě čtení, psaní a počítání se děti učily i další předměty, uvedla historička Pavla Vošahlíková:

"Začaly se vyučovat předměty jako zeměpis a dějepis. Tehdy škola fungovala trochu jinak. Záviselo to na zájmu a vzdělání pedagoga, do jaké míry to dokázal dětem předestřít."

Tehdy začaly vznikat první školy s různými specializovanými učebnami, například pro výuku přírodních věd. Rodičům, kteří děti neposílaly do školy, hrozila pokuta i vězení.

V jedné učebně bylo 80 dětí

Tomáš Cvrček, foto: archiv University College London

Dřív bylo v jedné učebně i 140 dětí, zákon snížil jejich počet na 80. Zvyšovala se i úroveň učitelů. Vznikaly učitelské ústavy, a zvedaly se platy, uvedl historik Tomáš Cvrček z University College London:

"V první polovině 19. století na tom učitel nebyl o moc lépe než průměrný nádeník. Proto od roku 1869, kdy se také prodloužilo pedagogické studium, platy kantorů řádově narostly, i o stovky procent."

Vzdělanost šla nahoru. V roce 1921 už bylo v Československu negramotných jen tři procenta lidí.

Odklad dostává 20 procent dětí

Vzdělání a platy učitelů jsou dodnes předmětem diskuzí. Současnou devítiletou školní docházku zavedla novela školského zákona v roce 1995.

Odklad povinné školní docházky dostává kolem 20 procent šestiletých dětí, což je často terčem kritiky. Podle některých odborníků by se odklad měl týkat maximálně dvou procent předškoláků. Podle psychologů nicméně řada dětí není v šesti letech na školu zralá a v Česku by se nejdřív musel zásadně změnit přístup k výuce.