České památky představí letos rod Gallasů a Clam-Gallasů

Měli vazby na hudební velikány, jako byli Beethoven či Mozart, stáli u zrodu Vlasteneckého muzea v Čechách nebo pražské konzervatoře. Rodu Gallasů a Clam-Gallasů je věnována letošní sezóna na českých památkách. Cyklus Po stopách šlechtických rodů pokračuje už devátým rokem.

Grabštejn, foto: ČTK/Radek Petrášek

Rod Gallasů a Clam-Gallasů je spojen zejména se severními Čechami. Ústředními památkami proto budou hrad a zámek Frýdlant, zámek Lemberk a hrad Grabštejn. Příslušníci rodu byli příbuzensky svázáni i s dalšími významnými rodinami habsburské monarchie. Účastnili se korunovací, císařských zahraničních cest, diplomatických misí či válek. Výrazně se angažovali v umění a v charitě, v regionech se zasadili o stavební investice a lázeňství. Zpřístupnili i první hradní muzeum ve střední Evropě - roku 1801 na Frýdlantě.

Poslední Clam - Gallas měl sedm dcer

František Clam - Gallas, foto: Public Domain

Kristián Filip Clam - Gallas se zasloužil o vznik Lázní Libverda. Na konci 18. století pro stavbu vymezil velkorysých 80 hektarů. Postavil tu i letní empírový zámeček. Byl prý vždycky plný, protože poslední z rodu František Clam - Gallas měl sedm dcer, které byly provdány do různých šlechtických rodin. Patřil mu Frýdlant a zemřel v roce 1930. Jedna z dcer pak odkoupila od sester podíly a stala se poslední majitelkou panství. Nebyla provdaná, ale adoptovala svoji neteř. Dá se říci, že s Františkem Clam - Gallasem vymřela frýdlantská větev po meči, uvedla při jedné z návštěv kastelánka Jana Pavlíková.

Nejstarším exponátem na Frýdlantu je meč, který pochází asi z 1. poloviny 12. století. Je to patrně archeologická vykopávka z doby Clam - Gallasů. Jsou tu i osobní zbraně Eduarda Clam - Gallase, jednoho z rakouských generálů, který prohrál bitvu u Hradce Králové. Na zámku jsou i jeho dýmky, celkem je jich tu přes 200 a některé jsou jako malé sochařské dílo.

Rod připomíná v Praze barokní palác i zahrada Klamovka

Clam-Gallasův palác, foto: Dominika Bernáthová

Členové rodu byli také neodmyslitelně spjati s Vídní i s Prahou. V obou městech je reprezentují výstavní paláce - klasicistní Clam-Gallasovský palác ve Vídni a barokní Clam-Gallasův palác v Praze, kde tento rod připomíná i romantická zahrada Klamovka.

"Odkaz rodu Gallasů a Clam-Gallasů přetrvává staletí a je důstojnou připomínkou historického významu osobností, které jsou s ním spjaty," uvedl náměstek ministra kultury Jiří Vzientek. "Gallasové a Clam-Gallasové měli vazby na hudební velikány, jako byli Beethoven či Mozart, stáli u zrodu Vlasteneckého muzea v Čechách nebo pražské konzervatoře," dodala Generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková. Patronát nad projektem převzal Nadační fond Clam-Gallas - Stiftungsfonds, který byl založen v roce 2015 potomky Clam-Gallasů, kteří se slavnostního zahájení v Nostickém paláci zúčastnili.

Vyvrcholením celého roku bude liberecká výstava o historii rodu

Erb rodu Clam-Gallasů

Návštěvníci památek se s historií rodu mohou seznámit během téměř stovky akcí, které budou probíhat po celý rok 2019. Po celou návštěvnickou sezonu bude na zámku Lemberk probíhat výstava věnovaná rodu Clam-Gallasů a dějinám zámku v období 1918-1945. Zámek Opočno si připravil speciální noční prohlídky s ochutnávkou dobových specialit, kostýmované prohlídky budou probíhat na zámku v Libochovicích. Na hradě Grabštejn se v červenci odehraje festival plný hudby a tance s názvem Letohrádky aneb Clam-Gallasovská (za)hradní slavnost.

Do projektu se zapojí i další památky, například klášter v Hejnicích, kde je rodová hrobka nebo Oblastní galerie v Liberci, kde připravili výstavu věnovanou historii rodu, která bude vyvrcholením celého roku. Nejvíce prostoru dostane Jan Václav z Gallasu, slavný císařský diplomat, od jehož úmrtí letos uplyne přesně 300 let.