Stížnosti na volby jen do pátku

Nejvyšší správní soud dostal do začátku tohoto týdne od voličů 11 stížností na okolnosti a průběh voleb do Poslanecké sněmovny. Po uplynutí lhůty na podání stížností pak rozhodne o jejich oprávněnosti, a poté vydá verdikt o platnosti či neplatnosti letošních parlamentních voleb.

Soud vždy všechny stížností pečlivě zvažuje, aby mohl rozhodnout, zda případná chyba neovlivnila výsledek voleb. Na co si lidé letos zatím nejčastěji stěžovali, nastínil František Emmert z Nejvyššího správního soudu:

"Stěžovatelé zpochybňují například sčítání preferenčních hlasů, nebo si stěžují na to, že jim nebyly doručeny do vlastních rukou volební průkazy, nebo upozorňují na nějaké jiné formální nedostatky kolem průběhu a konání voleb."

Jana Bobošíková

Z 11 voličských stížností se věcného projednání dočká zřejmě jen šest, protože pět prvních podnětů přišlo ještě před začátkem zákonné lhůty. Další dvě stížnosti podal blok Jany Bobošíkové Suverenita, která získala 3,67 procenta hlasů a do sněmovny se nedostala. Stranu údajně poškodila média a Český statistický úřad. Jedna se týká předvolebních preferencí v České televizi, ve druhé chce Suverenita upozornit na rozdíl mezi skutečným počtem odevzdaných hlasů v jednom z okrsků a údajem, který se objevil na volebním webu Českého statistického úřadu. Podle Jany Bobošíkové Suverenita dostala v okrsku podle protokolu 40 hlasů, na oficiálních volebních stránkách byl ale údaj 18 hlasů. Jana Bobošíková tvrdí, že se Suverenita opírá o data přímo z volebních komisí:

"Měli jsme své lidi ve volebních komisích, ale volební komisí se podepisuje oficiální dokument, což je protokol z konání voleb. A ten jsme potom porovnávali s tím, co bylo zveřejněno na webu Českého statistického úřadu. Takto jsme k tomu došli. A to jsou také naše důkazy, které posíláme Nejvyššímu správnímu soudu."

Český statistický úřad

Mluvčí Českého statistického úřadu Ladislav Pištora soudí, že záležitost, jak ji popisovala Jana Bobošíková, se stát nemohla. Jana Bobošíková sdělila, co si od soudního řízení slibuje:

"Věřím tomu, že žiji v demokratické zemi a že zákony platí pro každého. Já si od tohoto postupu slibuji to, že budou naplněny zákony v České republice. To není žádná pomstychtivost nebo něco takového. Je to žaloba na neplatnost voleb do Poslanecké sněmovny. To si myslím je dostatečně vystižné. Nám jde o to, abychom se ozvali a aby bylo jasné, že ti lidé nehodili své hlasy do kanálu a že budeme za jejich hlasy bojovat. A že budeme bojovat za to, aby Česká republiky byla demokratickou zemí, to je celé."

František Emmert z Nejvyššího správního soudu upřesnil, jak dlouho bude ještě soud stížnosti přijímat a jaký bude další postup:

"Lhůta na podávání volebních stížností je desetidenní, to znamená, že běží do tohoto pátku, do 11. června, do 16:00 hodin. Potom soud bude mít 20 dní na to, aby všechny volební stížnosti nějakým způsobem vyřešil a vydal k nim rozhodnutí. To znamená, že všechny volební stížnosti, bez ohledu na to, kolik jich bude, musí být ze zákona vyřešeny do 1. července."

Proti sněmovním volbám před čtyřmi lety bylo podáno 70 stížností, tedy nejvíce od roku 1989. Nejvyšší správní soud žádné z nich nevyhověl a rozhodl o platnosti výsledků voleb.