Z krajanského tisku
S činy, za které letos bratři Mašínové dostali od premiéra Mirka Topolánka v USA čestnou plaketu, se mohli seznámit návštěvníci Dokumentačního centra berlínské zdi v německé metropoli.
Promítal se tu totiž německý dokumentární film Válka v Luckau – Útěk do západního Berlína, jenž zachycuje útěk skupiny mladých lidí kolem Mašínů přes východní Německo na západ, informují Americké listy. Připomínají, že ve filmu, který už v roce 2001 uvedla německá veřejnoprávní televize, nechali autoři promlouvat samotné Mašíny a svědky jejich útěku z řad tehdejších německých policistů, ale i venkovanů, kteří Čechoslováky ze sympatie v závěrečných fázích jejich útěku schovávali ve svých domech a stodolách. „O tom, zda byli Mašínové zločinci nebo hrdinnými bojovníky za svobodu, diskutovalo v Berlíně několik zájemců o historii z řad Němců i českých emigrantů. Tak jako česká společnost nedospěli k jednoznačnému závěru,“ uzavírají Americké listy.
Nový domov přináší vesměs příznivé reakce na koncert Karla Gotta v Edmontonu, jehož kanadské miniturné některé krajany popudilo. Rovnováhu mezi oběma póly můžeme najít v dopise Petra Schuberta, který nejprve píše o smíšených pocitech. „V hlavě se mi motaly vzpomínky na zpěvákův servilní projev, kterým v roce 1977 v Divadle hudby uvedl antichartu, kdy děkoval KSČ za 'příznivou a dobrou atmosféru' v zemi a vyzýval k podpisům ve jménu socialismu a míru, ale také na jeho 33 zlatých slavíků a nespočetné hity,“ píše autor a pokračuje: „Lidé kolem mne ho odsuzují, nebo obdivují. Já se ten večer rozhodl zapomenout na politiku a desítky anekdot o božském Kájovi a soustředit se na jeho výkon na scéně.“
Přestože Schubert podle svých slov nebyl nadšen z propagačního letáčku plného obdivných frází ve špatné angličtině ani z moderátorova projevu, k samotnému vystoupení Karla Gotta poznamenává, že zpívat umí. A že zatímco při uvádění svých písní někdy klopýtl v angličtině, zpíval nejen česky, ale i anglicky, slovensky, německy, rusky a italsky a ve všech jazycích jakoby to byla jeho mateřština.
„Dříve i naši lidé dávali a na Masarykův ústav mysleli často i ve svých závětích. Doba se ovšem změnila a s ní se změnily i životní priority krajanů,“ píše Nový domov. Podle něj se však i dnes ještě najde řada lidí kteří pomáhají finančními dary či dobrovolnou prací udržovat Masarykův ústav při životě.
– byť se v daném okamžiku a kontextu může jevit jako racionální
– postrádá duchovní a morální dimenzi a společenskou
sebereflexi,“ píše Havel.
Za finanční podpory Ministerstva zahraničních věcí ČR a také organizační podpory Klubu T. G. Masaryka v Užhorodě a Užhorodské společnosti J. A. Komenského byla loni v Užhorodě vydána učební příručka Čeština pro Ukrajince, informuje Český dialog.
