České dráhy začaly nabízet jedlý hmyz. Jak se červíci dostanou z farmy až na stůl, prozradí jejich výrobce Adam Dostál
Je libo cvrčka, červíky nebo hmyzí krekry? Tuhle novinku začaly nabízet České dráhy ve svých dálkových vlacích. Svůj sortiment rozšířily o jedlý hmyz. Víte, jak se červíci zpracovávají a pěstují? Jedí jejich výrobci hmyz i doma?
Adam Dostál se s hmyzem seznámil na sportovním kempu, kde mu kamarád nabídl kobylku. Nejdřív mu to přišlo odpudivé. Ale pak si řekl, proč ne. A začal pátrat, jak hmyz pěstovat. Nejdřív zjistil, že je to v Česku nelegální a nedá se v tom podnikat.
"Strávil jsem dva roky tím, že jsem vyjednával s ministerstvem zemědělství, jak to udělat legální. Hodně tomu dopomohla EU. Dnes je hmyz oficiálně potravina a tím pádem produkujeme tyto hmyzí speciality."
My tady máme dokonce na ochutnávku některé hmyzí kousky. Jsou tady červíci. Z jakého jsou brouka?
"Ty jsou z potemníka moučného. Je to moučný červík, který se vyskytuje i u nás v ČR. Každopádně nemějte obavy. Nesbíráme je někde na polích nebo v lesích. Dnes jsou na ně specializované farmy, kde se chovají za přísných hygienických standardů. Dá se říct, že jsme na úrovni jako drůbežárna nebo vepřín, to znamená, musíme splňovat stejné hygienické normy a jsme vlastně dneska na úrovni hospodářského zvířete."
Kromě červíků tady máme ještě další věci. Vidím tu krekry z hmyzu.
"Díky tomu, že tam je 140 cvrčků, tak nám to doplní výrazně víc vitamínů, minerálů."
Jak vypadá hmyzí farma?
"My zatím jako start-up žádnou firmu nemáme. Každopádně je to určitě jedna z dlouhodobých vizí, kam se chceme dostat. Dneska hmyz nakupujeme z několika evropských farem. Cvrčky dovážíme a nakupujeme v Litvě, moučné červíky v jedné farmě v Jaroměřicích nad Rokytnou a kobylky vozíme z Německa. Každopádně mým snem je co nejdříve vybudovat vlastní farmu, která by produkovala desítky tun hmyzu měsíčně."
Jak vypadá zpracování?
"My cvrčky dovezeme ještě živé. Následně se usmrtí mrazem, což je nejhumánnější způsob usmrcení. Každý den, ať chceme nebo nechceme, nám na světě umírají stovky tun hmyzu. Jenom díky tomu, že přijde nějaký ranní mrazík a oni už nerozmrznou. Dá říct, že ten červík nebo cvrček usne a už se nikdy neprobudí. Následně se vyndají z mrazáku a dají se do vroucí vody. Tím se zabijí veškeré mikroorganismy a všechno, co by pro nás lidi mohlo být nebezpečné. Potom se dají do konvektomatu, kde se dochutí a pak se nějakých 35 až 40 minut suší. Takže takoví křupaví červíci nebo cvrčci, když je ochutnáte, tak to připomíná oříšky nebo popcorn."
Co říkali lidé, když se k vám hlásí do zaměstnání?
"No, je pravda, že když lidé slyší poprvé v životě slovo hmyz, tak si vůbec neumí představit to, že by to mohl být jedlý hmyz. Každý říká, vždyť to se jí jenom někde v Asii nebo v Jižní Americe a ne u nás v Evropě. Ale myšlení lidí se začíná velmi rychle měnit. Většinou už nám chodí lidé, kteří jsou sami motivovaní a jsou přesvědčení o tom, že hmyz je jídlo budoucnosti."
Vám se podařilo získat docela zajímavou pozici, a to u Českých drah, které začaly nabízet cvrčky a červíky. Bylo složité tam proniknout?
"Nebylo to nejjednodušší. Každopádně jsem hrozně rád, že můžeme spolupracovat s Českými drahami nebo například s Leo Expressem. Jdou s dobou a doufám, že další firmy se brzy přidají. Celá Evropa v tom vidí určitý smysl pro budoucnost. Dokonce jeden z cílů EU je ten, že do roku 2050 by se konzumace hmyzu měla dostat do popředí, a díky tomu by se mělo limitovat klasické maso."
Jak je na tom vaše rodina? Jedí doma všichni cvrčky?
"Jedí, až na mamku. Ta se pořád zdráhá, ale hmyz v podobě cvrččí mouky už ochutnala. Všichni ostatní dokáží ten hmyz přijmout i v té fyzické podobě a dneska už to berou zcela běžně. Já sám, když jsem s ním začal podnikat, jsem s ním měl taky menší problém, ale časem si člověk uvědomí, že to je všechno jenom o psychice, a že když to vyzkouší jednou, dvakrát, tak pak úplně zapomene na to, že vlastně jí hmyz a bere to jako klasickou potravinu."
