Česko zažívá dramatický pokles porodnosti. V roce 2022 ubylo 12 tisíc dětí
Česko se nachází v situaci, kdy se do věku vyšší plodnosti dostávají ženy z početně slabších ročníků z druhé poloviny 90. let, upozorňuje Jakub Augusta z Ministerstva práce. Pád porodnosti dal čekat.
Výrazný propad porodnosti byl v 90. letech, dvacet let se mluvilo o tom, že máme nízkou porodnost. To ale skončilo kolem roku 2008, říká demografka Jiřina Kocourková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Česko se ocitlo v porodnosti na evropské špičce.
"Dokonce i po skončení té předchozí ekonomické krize ta úhrnná plodnost měla rostoucí trend, takže jsme na tom byli v porovnání s ostatními evropskými státy před covidem výrazně lépe, dokonce bych řekla nejlépe, protože se nám podařilo dosáhnout v roce 2021 vrcholu úhrnné plodnosti, a to 1,83, což je na evropské poměry velmi vysoké. Znamená to průměrný počet dětí , které se rodí jedné ženě. Skoro jsme se přiblížili té žádoucí úrovni, což je 2,1."
Poprvé od roku 2004 se v Česku narodilo míň než 100 tisíc dětí. Byl to jeden z nejslabších roků v historii.
Propad byl zaznamenán i v okolních zemích
Co tedy má na propad porodnosti vliv? Jednak klesá počet žen v reprodukčním věku. Některé ženy se rozhodly odložit dítě kvůli covidu a následnému návratu do práce. Na pádu porodnosti se mohly podepsat i ceny na bytovém trhu. Porodnost české populace reaguje citlivě na ekonomické podmínky.
"Rostocí vzdělanost mladých lidí vede k tomu, že nejdřív touží po pracovním uplatnění, odkládají zakládání rodiny, a to samo o sobě nese tu sníženou plodnost, protože se jim často nepodaří naplnit ty reprodukční plány v tom vyšším věku," dodává demografka Jiřina Kocourková a připomíná, že pokles porodnosti postihl i ostatní evropské země.
"Stejný propad v počtu narozených v roce 2022 byl zaznamenán i v jiných západoevropských státech. Podobný je ten propad v Německu nebo ve Švédsku. Co je ale odlišné od těchto států, je, že tam ten propad byl z nižších hodnot. Ten trend byl stejný, ale stále jsme na vyšších hodnotách, než tyto státy."
Prudký pokles zaznamenala Jižní Korea
Demografka Jiřina Kocourková upozorňuje na situaci v Jižní Koreji a na problém, kdy se méně početné populace dostávají do reprodukčního věku.
"Když tyto méně početné generace se dostanou do reprodukčního věku, tak tím, že je méně žen, tak i kdyby se zvýšila úhrnná plodnost, tak už nikdy nevyplodí tolik dětí, aby byla zajištěná populační stabilita. Extrémním příkladem je teď Jižní Korea. Tam je dokonce úhrnná plodnost 0,8. To je extrém, který jsme si my jako demografové ani neuměli přestavit. Ti už jsou opravdu v pasti nízké plodnosti. Za této situace dojde do konce století k poklesu populace o polovinu. To znamená z 50 na 25 milionů."
K tomuto scénáři se naštěstí neblížíme. Průměrný počet dětí na jednu ženu se snížil na 1,66. Ještě v roce 2021 jsme však s Francií zaujímali nejvyšší pozice v počtu narozených dětí. Byli jsme evropská špička. Český statistický úřad teď přinesl čísla za první čtvrtletí roku 2023 a konstatuje, že pokles porodností pokračuje i nadále. Během ledna až března se živě narodilo 22 tisíc dětí, meziročně o 11 % méně.
