Po českých stopách v EU: Rozdílná česká předsednictví

Česko mělo zatím jen dvakrát příležitost řídit schůzky zemí Evropské unie. První české předsednictví v roce 2009 se zapsalo do historie hlavně tím, že během něj padla vláda a do konce jej musel dotahovat úřednický kabinet. Reparát v roce 2022 skončil o poznání lépe. Unijní špičky v jeho závěru nešetřili na českou adresu chválou.

Petr Fiala | Foto: Daina le Lardic,  © European Union 2022 - EP

Česká republika předsednictví přebírala v obtížné situaci. Na evropském kontinentu se v únoru 2022 rozhořela po ruském vojenském vpádu na Ukrajinu válka. Země Evropské unie napadané zemi začaly pomáhat. Samy se ale musely potýkat s uprchlickou vlnou a cenami energií, které vystřelily do nebes. Čeští politici, diplomaté a úředníci se na předsednictví připravovali dlouho dopředu, ruská agrese ale znamenala zlom, velkou část politických priorit a příprav museli čeští diplomaté v podstatě hodit do koše a začít znovu. Při oficiálním zahájení předsednictví v Litomyšli ve východních Čechách ale premiér Petr Fiala vyjádřil přesvědčení, že Česko nelehkou situaci zvládne:

 „Přebíráme předsednické žezlo s pokorou a s odhodláním zachovat kontinuitu. Pevně věřím, že Česká republika naváže na francouzské úspěchy a dostojí svým závazkům ve prospěch Evropy a jejích občanů. Nacházíme se v jednom z nejtěžších desetiletí, ale jsem přesvědčen, že tak, jak jsme zvládli minulé krize, tak si s nimi poradíme i tentokrát.“

Udržet evropskou jednotu

Může to znít jako banalita, ale v praxi se ukázalo, že nešlo o nic jednoduchého. Maďarsko se opakovaně postavilo proti návrhům sankcí proti Rusku a blokovalo rovněž uvolnění finanční pomoci Ukrajině. Česko také muselo řešit energetickou krizi. Mnohá nabízená řešení měla mezi některými státy významné odpůrce, například Německo se dlouho bránilo stropům na burzovní ceny zemního plynu. A aby toho nebylo málo, Česko zdědilo množství rozjednané a často velmi citlivé legislativy, kterou bylo třeba dokončit, mj. prakticky celý balík klimatické legislativy ke snižování emisí.

Zavedení sankcí proti Rusku

ČTĚTE TAKÉ

Česká republika během svého předsednictví musela svolat množství mimořádných ministerských a dalších schůzek členských zemí. Podařilo se vyjednat podporu pro trojí rozšíření sankcí proti Rusku. Prosadilo tři balíky nouzových opatření v energetice, které přispěly k tomu, že se ceny energií snížily na nejnižší úroveň od začátku války, vyřešilo spor s Maďarskem o zablokované dotace a zajistilo tak pro Ukrajinu další půjčky. A v neposlední řadě vyjednalo finální podobu víc než 30 legislativních návrhů, včetně většiny návrhů klimatické legislativy. „Pokud jde o nezdary, nezdařil se český pokus zajistit rozšíření Schengenského prostoru o Rumunsku a Bulharsko, ty do něj vstoupily teprve letos. A já bych mezi nezdary zařadil i komunikaci směrem k české veřejnosti, kde vláda podle mého soudu potenciál předsednictví příliš nevyužila“, říká Viktor Daněk, který během předsednictví působil jako zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu.

Ursula von der Leyen | Foto: Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie

Ze strany ostatních členských zemí a špiček Evropské unie byla pozitivní, Pochvalu jsme si vysloužili i od  šéfky Evropské komise Ursula von der Leyenové:  „Vždycky jsme si mysleli, že Česko je úžasné, a posledních šest měsíců to v každém ohledu potvrdilo. Dokonce jste úžasní, i když nepředsedáte Radě EU. Tato země má ještě mnohem více předností.“

Frans Timmermans | Foto: archiv Evropské Komise,  Flickr,  CC BY 2.0

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zase o Česku řekl, že dokázalo, že východ a západ se staly už jen prázdnými pojmy přesně jako by si to přál Václav Havel.

(Viktor Daněk je zástupcem ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.)

klíčová slova:
spustit audio

Související