Korespondenční volba. Jak volit v cizině? Do kolika krajů? A jak zajistit tajnost hlasování?
Zákon o korespondenční volbě míří do Senátu. Češi žijící v zahraničí zřejmě budou moci už v příštích řádných sněmovních volbách využít hlasování poštou. Nebudou muset osobně na zastupitelské úřady, které jsou mnohdy vzdálené tisíce kilometrů.
Senát v minulosti opakovaně o korespondenční volbu pro krajany usiloval. Podporuje ji také prezident. Obsáhlou diskusi ve Sněmovně minulý týden provázely spory opozice s koalicí především o to, zda je navržená korespondenční volba v souladu s ústavními požadavky na osobní a tajné hlasování. Projednávání zabralo poslancům na plénu 96 hodin čistého času.
Hlasovací obálky a identifikační lístek
Jak se tedy bude v cizině volit? Korespondenční forma hlasování se týká prezidentských, sněmovních a evropských voleb. Budou tak moci volit čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu.
Musí včas o hlasování poštou požádat a nahlásit adresu, na kterou chtějí poslat doručovací a hlasovací obálky a identifikační lístek. Na nich volič stvrdí podpisem, že hlasoval sám za sebe. Volební lístek si vytisknou z informačního systému správy voleb, vloží do hlasovací obálky a tu pak s identifikačním lístkem do doručovací obálky, kterou odešlou zpět zastupitelskému úřadu.
Po skončení voleb pak okrskové volební komise v cizině otevřou doručovací obálky a s pomocí identifikačních lístků zaznamenají ve voličských seznamech účast voliče. Systém tak podle předkladatelů v zásadě vylučuje možnost, že by volič hlasoval dvakrát, tedy i osobně. Zaslané hlasovací obálky pak volební komisaři smísí s ostatními ve volební urně.
Čtyři kraje místo dvou
Poprvé by Češi v cizině mohli podle předlohy hlasovat dopisem už v příštích řádných volbách do Sněmovny v roce 2025.
Zahraniční Češi v Evropě budou vybírat poslance ze dvou krajů, přičemž jeden z nich bude určen pro voliče ze zemí v pásu od Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko.
Další připadne Čechům v Americe a čtvrtý zbývajícím krajanům. I v případě, že by volič odhlasoval poštou, zůstane mu právo volit později osobně na zastupitelském úřadu. Hlas zaslaný poštou by se v takovém případě vyřadil. Opatření souvisí s možným ovlivňováním voliče při korespondenčním hlasování jeho okolím.
Do poslední chvíle nebyla jistá některá ustanovení. Sněmovna například upravila předlohu šesticí pozměňovacích návrhů ústavně-právního výboru. Týkalo se to právě počtu krajů. Hlasy z ciziny se mají započítávat, jak už bylo řečeno, do čtyř největších krajů místo dvou, což by mělo snížit jejich vliv na rozdělování mandátů. O tom, do kterého ze čtveřice krajů budou Češi v cizině volit, rozhodne los Státní volební komise.
Politické strany mohou mít na zastupitelských úřadech své zástupce
Volič v zahraničí bude moct na základě plných mocí vyzvednout na zastupitelském úřadu hlasovací sady nejvýše pro sedm dalších lidí. Ke schváleným úpravám patří i návrh, podle kterého budou moci do volebních komisí na zastupitelských úřadech nominovat své zástupce kandidující politické strany.
Opoziční poslanci obviňovali koalici z účelové snahy získat nové voliče. Zástupci vládního tábora zase opozičním hnutím vzkazovali, že se mají snažit zapůsobit na voliče v zahraničí tak, aby u nich byla úspěšnější.
Dolní komora zamítla pozměňovací návrhy poslanců opozičního hnutí ANO. Radek Vondráček prosazoval účinnost novely od roku 2026 a vyloučení voleb do Evropského parlamentu z možnosti korespondenční volby kvůli údajně největšímu riziku dvojího hlasování. Berenika Peštová neuspěla se zúžením možnosti hlasování poštou z ciziny na ty Čechy, kteří mají v ČR trvalé bydliště, nemovitost nebo v tuzemsku platí daně či odvody.
Korespondenčně se nevolí ve čtyř zemích EU
Česká republika byla dosud podle většiny zdrojů, jako například mezinárodní databáze IDEA nebo internetové stránky www.europarl.europa.eu, jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde není povolena korespondenční volba ze zahraničí.
ČTĚTE TAKÉ
Ze 27 zemí EU nyní neumožňují zjednodušenou volbu dopisem ze zahraničí ještě ve Francii, Chorvatsku a na Maltě, z dalších evropských zemí také na Islandu. Francie sice korespondenční volbu ze zahraničí zrušila kvůli údajným podvodům v roce 1975, od roku 2020 však země umožňuje hlasování ze zahraničí v místních a parlamentních volbách přes internet.
Podle studie Evropského parlamentu umožňuje svým občanům volit korespondenčně ze zahraničí 54 zemí světa, přes internet je možné volit v 15 zemích světa. Slováci mohou ze zahraničí volit poštou od roku 2006, a to při parlamentních volbách (do Národní rady) a při celostátním referendu. Na prezidentské volby se tato možnost nevztahuje.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na základě zkušeností z dalších zemí předpokládá, že korespondenční volba případným ústavním testem projde.
