20 let bez povinné vojny: Naplnila profesionální armáda očekávání?

4. listopadu 2004 Senát odsouhlasil konec povinné vojenské služby. Tisícům mladých mužů po celé zemi se ulevilo. Po letech obav z povolávacích rozkazů konečně mohli vydechnout s vědomím, že nemusí na vojnu.

Obavy ze šikany, buzerování, dva roky ztraceného života. Pro mnoho mladých mužů představovala vojna noční můru. Modrá knížka byla cenným artiklem. To se vše koncem roku 2004 změnilo. 4. listopadu schválil zákon Senát, 18. listopadu ho podepsal tehdejší prezident Klaus a mladíci místo na vojnu mohli jít oslavovat.

Československá armáda ve 30. letech  | Foto: Wikimedia Commons,  public domain

Povinná vojenská služba byla v Československu založena v roce 1920. Tehdy chodili muži na vojnu na 14 měsíců. Od roku 1933 v souvislosti s nástupem Adolfa Hitlera k moci  a bezpečnostní situací v Evropě se chodilo až na dva roky. Dvouletá vojna trvala až do roku 1990 a běžná doba nástupu byla v osmnácti letech nebo po skončení střední školy.

Od roku 1990 se základní služba postupně krátila a došlo i k uzákonění možnosti civilní služby. Od roku 1993 byla vojenská služba už jen roční.

Povinná vojenská služba definitivně skončila 1. ledna 2005 a Armáda České republiky se stala profesionální.

Návrat k povinné vojenské službě?

Ruská agrese na Ukrajině a obecně zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě v řadě zemí rozvířila debatu, zda se k povinné vojenské službě nevrátit. O znovuzavedení povinné služby už rozhodly vlády ve Švédsku (2018), Litvě (již v roce 2015), v Gruzii a v Lotyšsku.

Čeští vojáci během cvičení NATO  | Foto: Gertrud Zach,  United States Army,  Wikimedia Commons,  public domain

Mluví se o ní v Polsku (to ale už v březnu 2022 zavedlo nový systém „placené dobrovolné všeobecné vojenské služby“, v Německu, v Chorvatsku, Rumunsku i v Bulharsku.

Nizozemsko má zatím vojenskou službu na základě dobrovolnosti, ale také tam je ve hře i vojna povinná.

Jak si stojí česká armáda?

Česká armáda má několik profesionálních útvarů, jednotek, které mají za sebou obtížné zahraniční mise, kde si získaly uznání svých kolegů z NATO. K naplnění požadovaného cíle 30 tisíc profesionálních vojáků a 10 tisíc vojáků v aktivní záloze se zatím ani navzdory silné kampani nepřiblížila. Letos k začátku září mělo Česko necelých 28 tisíc profesionálních vojáků, v aktivních zálohách je pak dalších 4271 lidí.