Podařilo se zkrotit inflaci, ale nikoliv přestavit ekonomiku na moderní, říká ekonom Tomáš Sedláček
Jaký byl pro Česko rok 2024 z hlediska ekonomiky? Jak se podařilo zkrotit inflaci? Jak hodnotí rozpočet a důchodovou reformu? Nejen na tyto otázky odpoví ekonom a vysokoškolský učitel Tomáš Sedláček. Působil jako hlavní makroekonomický stratég banky ČSOB a byl poradcem prezidenta Václava Havla. Zasedal také v Národní ekonomické radě vlády. Jak tedy hodnotí ekonomiku v roce 2024?
"Česká ekonomika v roce 2024 zažila mírné uzdravení. Nestal se z nás ani ekonomický zázrak střední Evropy, jako například z Polska nebo jako se stal z Irska, které mimochodem v roce 1990 začínalo z téměř stejné výchozí pozice, že týče HDP na hlavu v paritě kupní síly. A dnes je Irsko v tomto ukazateli bohatší ekonomikou než třeba Švýcarsko. A to výrazně. Česko doběhlo Itálii, doběhla Japonsko, už je o prsa třeba s HDP na hlavu v paritě kupní síly Izraele. Ale není to žádný velký zázrak. Nemůžeme hovořit o něčem, kde by se svět mohl z české hospodářské politiky, řekněme za posledních 24 let v čemkoliv poučit, to mi přijde škoda.
Takže abych to shrnul, byl to rok, kdy nám klesla inflace, kdy máme rekordně nízkou nezaměstnanost, která je až příznačná právě pro ten náš měkký pracovní trh, který je sice charakterizovaný nízkou nezaměstnaností, ale zároveň trošku trestán nízkými mzdami zejména ve srovnání s tím světem na západ od nás. Ale zároveň to byl rok nevyužitých možností.
Velice mě mrzí, že vláda nevyužila ten relativně ekonomicky klidný rok k tomu, aby se konečně po tolika letech všech slibů ze všech možných stran odhodlala k razantnějším změnám na restrukturalizaci ekonomie. A teď nemám na mysli optické a kosmetické úpravy, například tu DPH nahoru, ale to, že se nezamyslela naše elita nad tím, kam směřovat, neposkočili jsme nikterak v reformě školství, neposkočili jsme nikterak v reformě infrastruktury, a neposkočili jsme nikterak ani v zelené technologii, kde si myslím, že ČR má jednu z posledních, vynikajících a jedinečných šancí, jak naskočit na západní vlak, tak, jako to dělají ostatní ekonomiky vedle nás."
Inflace: Chválím centrální banku
Podařilo se zkrotit inflaci. Byla vysoká, hovořilo se o kumulované inflaci kolem 30 procent. Nešlo inflaci snížit rychleji?
"Národní banky, musím říct nejen ČR, ale víceméně celého západního světa, měly v posledních letech nelehkou roli, protože potřebovaly na jedné straně vyklouznout z postcovidové obnovy a na druhé straně nemohly utáhnout monetární politiku přísněji, protože už při tomto režimu, jestli si dobře posluchač vzpomene, začaly krachovat některé i švýcarské banky, a americké banky. Tam byla velká obava, že kdyby monetární politika byla přísnější, tak bychom se z toho možná léčili déle než o dva či tři měsíce déle trvající inflaci.
Takže bych možná skoro dokonce pochválil nejen českou centrální banku, ale i monetární politiku naší západní civilizace, že se snad povedlo vybruslit z celkem pozoruhodné krize bez nějakých velkých revolucí nebo povstání. A že to odneslo "jenom" vysoké znehodnocení měny."
Problémem Česka jsou vysoké ceny bydlení.
"Česká ekonomika a trh s bydlením je věc, která je záhadou nejen pro nás, ale pro mnoho dalších zemí, kde je bytová politika ještě mnohem žalostnější, například právě v tom výše zmiňovaném Irsku. Ten trh s nemovitostmi je věc, kterou teoreticky dokážeme předpokládat, protože víme, kolik lidí se před 30 lety narodilo, víme, kolik bytů máme a víme, kolik bytů stavíme, a víme, kolik bytů je na odpis. Takže to je jakoby na první pohled jednoduchá "rovnice".
Přesto je nemovitostní trh charakteristický tím, že je nepredikovatelný, a že vyhazuje velice zvláštní fenomény. A koneckonců i ta finanční a posléze hospodářská krize, která začala v roce 2007 a 2008 ve Spojených státech amerických a potom postihla celý západní svět, tak to byla právě krize, která měla svoji genezi v hypotečním trhu. Takže opět z trhu, který by měl být jednoduše predikovatelný, ale přitom je to chronické semeniště šoků, které postihují celou ekonomiku."
Čestí důchodci pobírají největší příjem od státu
Podařilo se také přijmout důchodovou reformu, i když opozice kritizuje, že to vlastně reforma není. Co podle vás ta reforma měla obsahovat, třeba aby byla razantnější?
ČTĚTE TAKÉ
"O důchodové reformě se v ČR hovoří už přinejmenším od roku 2002 či 2003. Problémy s tím má i ostatní západní svět. I to nám budiž útěchou, že naše problémy jsou zhruba od roku 2000 standardními problémy západních ekonomik. Již naše problémy nevybočují, už nemáme problémy typu liberalizace měny nebo privatizace a další témata.
Takže tímto jsme se vlastně dostali do hájemství klasických standardních problémů vyspělé individualizované společnosti, kde nemáme filozoficky vyřešeno, jakým způsobem se budeme starat o své staré rodiče, a jakým způsobem se vlastně člověk má postavit ke světu, kde se mění charakter práce, který už dávno není fyzický, ale je řekněme z 60 či 70 procent intelektuální, a je možné člověka využívat do pozdějšího věku, i když jeho tělo řekněme už není schopné kopat v dolech nebo těžit naftu tak, jako to bylo běžně očekávané v minulosti. Dnes ta práce lidí, kteří by klasicky byli považováni za důchodce, lze využít jiným způsobem.
A my si teď musíme rozmyslet, jakým způsobem budeme vůbec tu důchodovou reformu udělat, protože když si to člověk uvědomí, tak my platíme daně jenom něco přes polovinu svého života. Tu menší polovinu jsme děti a studenti a potom důchodci. A toto je rubikova kostka, která se v každé zemi těžce řeší. Nicméně v našem případě jsme země, kde důchodci pobírají největší podíl svého příjmu od státu. Je to 93 až 94 %. Ve všech ostatních zemích jsou důchodci zvyklí od státu brát mnohem menší částky, a na ten zbytek si spořit. V tomto směru ta důchodová reforma je neuspokojivá, protože to byla důchodová reforma, která měnila jenom parametry a neměnila ten základní motor celého systému. To znamená, že jej za pět, za šest let budeme muset zase přenastavovat."
Odkládá se skutečná vnitřní proměna ekonomiky
Ke konci roku byl přijat rozpočet. Prezident váhal, jestli ho podepíše, jestli neuplatní veto. Nakonec podepsal. Vláda hovoří o prorůstovém rozpočtu, opozice ho kritizuje. Jaký je podle vás?
"Ten rozpočet je nemastný, neslaný, nezajímavý. Vůbec se nedivím panu prezidentovi, že se mu nechtělo podepisovat a plýtvat inkoustem, protože ten rozpočet nemá žádné opodstatnění, aby uvaloval takto hlubokou sekeru do ekonomiky, která by měla se chovat úplně jinak. A to je vlastně spojené s tím, co jsem říkal na začátku. Je třeba přestavit naši ekonomiku do moderní, řekněme elfí ekonomiku, která zlehka našlapuje na své hmotné rezervy.
Pokud stále budeme ekonomikou, která bude topit uhlím, vyvážet kulatinu a bavit se tím, jak jsme všichni chytřejší, než Green Deal, a chytřejší, než západní ekonomická společnost dohromady, tak budeme muset do naší ekonomiky každý rok sypat podobné "prorůstové" rozpočty, aby ta ekonomika vůbec mohla nějakým způsobem dýchat. Je to taková droga, na kterou si ta ekonomika zvykne, a překvapuje mě hluboce, že i tato vláda dále ekonomice dávkuje tyto drogy, které odkládají skutečnou vnitřní proměnu. Takže postupujeme, jak by člověk řekl, plnou parou vzad."
Jak vidíte ekonomické vyhlídky na rok 2025?
"Ekonomické vyhlídky na rok 2025 v české ekonomice jsou mírně optimistické. Zase se tam žádný zázrak konat nebude. Doufám, že se česká hospodářská politika inspiruje naší úspěšnou zahraniční politikou. Třeba už jen tím, že bychom měli přijmout euro. Protože ať už si o euru myslí člověk, co chce, tak je to každopádně Harvard mezi měnami a nám by to dalo strukturu, dalo by nám to cíl a dalo by nám to absenci výmluv, že příští rok bude zase stejný jako ten minulý."
