70 let kantáty Bohuslava Martinů Otvírání studánek

Voda Barborky i Vitulky teče dál do rybníku Sykovce

V samém srdci Žďárských vrchů, v nadmořské výšce 733 metrů, leží obec Tři Studně – místo, které by na mapě snadno uniklo pozornosti, nebýt dvou nenápadných pramenů ukrytých v lese. Studánky Barborka a Vitulka se staly nejen oblíbeným cílem výletníků, ale především zdrojem inspirace pro jedno z nejznámějších děl Bohuslava Martinů: kantátu Otvírání studánek, od jehož vzniku si připomínáme už sedmdesát let.

Kde se rodí inspirace

Foto: Irena Šarounová,  Český rozhlas

Od okraje Tří Studní vede ke studánkám krátká, asi čtyřsetmetrová lesní cesta. Na místě návštěvníka překvapí přírodní amfiteátr s jednoduchými dřevěnými lavičkami, kde se každoročně o poslední květnové sobotě koná slavnost Otvírání studánek. Zaznívá zde Martinův opus a vystupují dětské folklorní soubory, které symbolicky čistí prameny – tak, jak tomu bývalo po generace.

Vítězslava Kaprálová | Foto: Profimedia

Právě zdejší krajina se v červenci roku 1938 stala pro Bohuslava Martinů místem odpočinku i silných osobních prožitků. Do Tří Studní přijel na pozvání své žačky, mladé skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové. Jejich vztah, ač poznamenaný velkým věkovým rozdílem, byl hluboce citový a pro Martinů mimořádně inspirativní. Kaprálová, přezdívaná Vitulka, se později stala i symbolickým patronem jedné ze studánek.

Foto: Irena Šarounová,  Český rozhlas

Od básně k hudbě

Miloslav Bureš  (vlevo) a Bohuslav Martinů | Foto: Centrum Bohuslava Martinů v Poličce

Kantáta Otvírání studánek vznikla v roce 1955, kdy Martinů zhudebnil báseň svého přítele Miloslava Bureše. Ten ji napsal o rok dříve přímo ve Třech Studních, na břehu rybníka Sykovce. Jeho Píseň o studánce Rubínce zachycuje jarní lidový zvyk – čištění studánek, které bylo nejen praktickou činností, ale i obřadem vítání jara.

Martinů zhudebnil text během pouhých deseti dnů. Vznikla kantáta pro sólisty, recitátora, ženský sbor a komorní orchestr, která se stala jedním z nejlyričtějších a nejčistších projevů skladatelovy pozdní tvorby. V hudbě se mísí něha, nostalgie i vzpomínka na Kaprálovou, která zemřela v pouhých 25 letech ve francouzském Montpellier.

Bohuslav Martinů  (vpravo) na návštěvě u Kaprálů ve Třech Studních v roce 1938 o prázdninách. Na fotu též Václav Kaprál,  Vítězslava a Šoteček. | Foto: Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea

Tradice, která žije dál

Studánky Barborka a Vitulka dnes leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a jejich voda odtéká do rybníka Sykovce. U pramenů stojí malý přístřešek pro hudebníky, nad amfiteátrem pak altán s informační tabulí o historii rituálu. Každoroční slavnost přitahuje stovky návštěvníků, kteří chtějí zažít atmosféru místa, kde se příroda, poezie a hudba spojily v jedinečné dílo.

Co je vlastně kantáta
Slovo kantáta pochází z latinského cantare – zpívat. Jde o skladbu pro sólové hlasy, sbor a orchestr. První kantáty vznikaly v 17. století v Itálii, později se tento pojem používal i pro básně určené ke zhudebnění. Kantáty psali Bach, Dvořák, Smetana i další významní skladatelé. Martinů se k tomuto žánru vracel opakovaně, ale Otvírání studánek patří k jeho nejpůsobivějším.

Autoři: Klára Stejskalová , Irena Šarounová | Zdroj: Český rozhlas
klíčová slova:
spustit audio

Související