Po českých stopách v EU: Nesmazatelný otisk Evropana Havla

Václav Havel

Jen hrstka osobností evropských moderních dějin zanechala trvalý myšlenkový odkaz, ke kterému se lídři Evropské unie vrací opakovaně. Patří mezi ně zakladatelé evropské integrace jako Robert Schuman či Jean Monnet, ale také poslední československý a první český prezident Václav Havel.

Lech Wałęsa a Václav Havel | Foto: Česká televize,  ČT24

V Evropské unii se spojily státy, které po dekády rozdělovala železná opona a Václav Havel se spolu s Lechem Wałęsou zařadili mezi symboly, na nichž tato evropské jednota stojí. Stalo se až dobrým zvykem, že se k nim při významných událostech unijní politici vztahují. Zmínila je například i Roberta Metsola ve svém projevu po zvolení předsedkyní Evropského parlamentu. „Moje generace nevidí starou a novou Evropu. Jsme první generací Erasma a poslední generací Havla a Walesy. Chápeme, že rovnost a příležitosti jsou stejné.“   

Poměrně často se k Václavu Havlovi vrací také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Když v jednom ze svých výročních projevů o stavu Evropské unie mluvila právě o společných hodnotových základech, pokusila se vystihnout, proč obyvatelé východního bloku usilovali o pád železní opony.

Václav Havel | Foto: © European Union 2000 - EP

„Přáli si skoncovat se špehováním a státem organizovanou špionáží a chtěli zatočit s korupcí. Jejich snem byla svoboda, možnost žít jinak, než žije většina. Tehdejší český prezident Václav Havel to nemohl říci jasněji: lidé tehdy chtěli všechny tyto „velkolepé evropské hodnoty“.

Maastrichtská smlouva bez duše

Česká republika do Evropské unie vstoupila až po odchodu Václava Havla z prezidentské funkce. Přesto je Havel dodnes tím, kdo z českých prezidentů v Evropském parlamentu vystupoval nejčastěji. Poprvé do Evropského parlamentu zavítal už v roce 1994. Tehdy se před europoslanci přimlouval především za to, aby podpořili proces rozšíření Unie směrem navenek. Pozastavil se ale i nad tehdy ještě stále poměrně novou Maastrichtskou smlouvu. Trefně poznamenal, že je příliš technokratická jako důmyslný stroj, ale schází jí duše.

Václav Havel | Foto: © European Communities 1994

„Četba Maastrichtské smlouvy, navzdory tomu, jak historicky významný dokument to je, stěží získá Evropské unii skutečně zapálené příznivce, respektive vlastence jako lidi, kteří budou tento složitý organismus zakoušet skutečně jako svou vlast či svůj domov, respektive jako jednu z vrstev svého domova. Má-li toto velké administrativní dílo, které by mělo evidentně usnadnit život všem Evropanům, vskutku vydržet a obstát v nejrozmanitějších zkouškách času, pak musí být daleko viditelněji tmeleno ještě něčím jiným, než jen strukturou předpisů a norem.“

Když se do Evropského parlamentu vrátil v roce 2000, jeho projev byl mířen vyloženě nadčasově. Zamýšlel se v něm nad tím, co tvoří evropskou identitu a navrhl také řadu institucionálních změn, které by Unii přiblížily občanům. Například vznik Evropské ústavy.

Viktor Daněk | Foto: Matěj Skalický,  Český rozhlas

„Takovou ústavu, kterou by si mohli všechny děti v Evropě bez velkých potíží osvojovat ve škole. Existence takovéhoto základního zákona by samozřejmě neznamenala automaticky radikální proměnu dnešního svazku států v jeden velký federální nadstát, jak se obávají euroskeptici, ale právě jen to, že by obyvatelům sjednocující se Evropy mohly být jasnější, co to Evropská unie je, mohli by jí lépe porozumět a mohli by se s ní snadněji identifikovat.“

Václav Havel tak inspiroval pozdější neúspěšný pokus o vznik evropské ústavy. A podobně nadčasový byl i jeho projev z roku 2009 k výročí pádu železné opony.

„Jsme na jedné lodi a ta loď má dobrý směr. Bude ho mít, dokud všichni její pasažéři ponesou sdílenou odpovědnost a nebudou tedy hrát každý jen svou hru a sám za sebe.“

Evropa jako úkol

Množství myšlenek Václava Havla z jeho projevů tak zůstává platná i řadu let po tom, co je někdejší český prezident na unijní půdě pronesl. Ten nejslavnější evropský projev Václava Havla, jehož název Evropa jako úkol si české předsednictví vetklo do svého motta, mimochodem ale z Evropského parlamentu nepochází. Pronesl ho v Cáchách v roce 1996 při předávání Ceny Karla Velikého.

Foto: Mathieu Cugnot,  © European Union 2017 - EP

Na počest Václava Havla ostatně nese jméno jedna z budov Evropského parlamentu ve Štrasburku. K jejímu otevření došlo v roce 2017 za přítomnosti tehdejšího předsedy parlamentu Antonia Tajaniho a Dagmar Havlové, kteří současně odhalili Havlovu bronzovou bustu před vchodem.

(Viktor Daněk je zástupcem ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.)

klíčová slova:
spustit audio

Související