Před třiceti lety byl ukončen odsun sovětských vojsk z Československa. Jak vypadalo soužití Čechů a Sovětů v Olomouci?

Před třiceti lety byl ukončen odsun sovětských vojsk z Československa. Protokol byl podepsán 25. června 1991 v Praze. Největší posádka byla v Milovicích, druhá největší v Olomouci.

Mnozí si možná vzpomenou na vtip: Jaká je jednotka dočasnosti? Odpověď zní: jeden furt. Vtip narážel na pobyt sovětských vojsk, který se z dočasného změnil na trvalý. Sovětští vojáci odešli až po revoluci.

Vojáky i techniku odvezlo 825 vlaků

Odjezd sovětských vojsk z Frenštátu|Foto: Muzeum Novojičínska

Poslední železniční transport opustil čs. území 21. 6. 1991 a protokol byl podepsán o čtyři dny později. Řečí čísel, vojáky a techniku odvezlo 825 vlaků. Ve 27 kolonách se po silnici přesunulo 1 709 vozidel. Letecká přeprava zahrnovala 15 přeletů.

Došlo i k mimořádným událostem. Při přípravě odsunu tanku v Bohosudově vybuchla munice a zahynulo 17 příslušníků sovětských vojsk. Nedaleko slovenské Prievidze havaroval při přeletu do SSSR vrtulník, zahynuli 4 vojáci.

Sovětské obchody v Olomouci byly lépe zásobené, vzpomínají pamětníci

V Olomouci byla druhá největší sovětská posádka. Jak vzpomínají pamětníci, mimo jiné tu byly sovětské obchody.

Bývalé vojenské objekty v Olomouci|Foto: Olga Vasinkevič, Radio Prague International

"Byl tu i ruský obchod. Chodili tam nakupovat ruští vojáci, i my jsme tam mohli. Myslím, že byli zásobováni líp. Samozřejmě českým zbožím, ale bylo tam toho víc. Jako dítě si pamatuji, že měli různé ruské sladkosti," vzpomíná paní Pavlína.

A jak dodává paní Jitka, mnozí lidé dostali po sovětské posádce byty. "Já jsem po nich dostala byt. Museli jsme podepsat, že si to na vlastní náklady opravíme. Já jsem měla naštěstí byt slušný, ale někde to bylo hrozně zdevastované. Tady jsme to měli dobré, tady bydleli důstojníci. Už tu bydlím přes dvacet let."

Jak uvedl ředitel archivu Pavel Urbášek, Olomouc byla významným posádkovým městem už po roce 1945. Po příchodu vojsk Varšavské smlouvy měla strategické postavení, protože byla ve středu Československa a je významným železničním uzlem.

Pavel Urbášek|Foto: Aleš Spurný, Český rozhlas

"V těch prvních dnech Olomouc obsadili Poláci. Byli zde několik dnů a poté je nahradili Sověti. Do října tu sídlili v provizorních podmínkách. Pak došlo k uzavření sovětsko-československé vládní smlouvy o tzv. dočasném pobytu sovětských vojsk. Na základě toho se Olomouc stala významným posádkovým městem sovětské armády. Sověti sídlili jednak v Olomouci, jednak ve vojenském prostoru v Libavé."

Důstojníkům místní říkali 'elpíčko' podle kulaté čepice

Přesné počty Sovětů, kteří byli v Olomouci, nejsou známé. Říká se, že tu bylo 15 až 20 tisíc vojáků včetně rodinných příslušníků. Pavel Urbášek si myslí, že tu mohlo být o 10 tisíc vojáků víc. Obyvatelé Olomouce se však s vojáky základní služby prakticky nepotkávali, protože z kasáren nevycházeli. Viděli většinou jen důstojníky.

"Důstojníci v zimě nosili dlouhý zimní šedý kabát, holinky a na hlavě kulatou čepici. My jsme jim říkali 'elpíčko', podle gramofonové desky. Většinou toho důstojníka provázel vojáček, který mu nesl kufry. Vypadalo to jak reminiscence na rakouskou armádu, kdy rakouští důstojníci měli svého pucfleka, vojáka k ruce. Ženy vycházely hlavně v těch 70. letech po Olomouci ve skupinkách a byly charakteristické tím, že v zimě měly kožichy a kožešinové čepice. Na sklonku 80. let jste už rodinné příslušníky nerozeznali od olomouckého obyvatelstva."

Sovětská vojska opustila zemi po 23 letech okupace|Foto: Vojenský historický ústav

Zejména v 80. letech probíhal i jakýsi výměnný obchod. Sovětští důstojníci nabízeli k prodeji hlavně naftu a benzín z vojenských zásob. Vzájemná koexistence však nebyla podle archiváře Pavla Urbáška tak úsměvná.

"Docházelo k problémům, ke rvačkám ze strany sovětských vojáků, k sexuálnímu obtěžování. Bylo zde znásilnění. Oblast Libavska byla velká chatová oblast, kde se chaty vykrádaly. K nejzávažnějšímu incidentu došlo v roce 1981, kdy z olomoucké posádky zběhl příslušník sovětské armády a v nedaleké obci Duchotín utloukl kladivem maminku s nezletilými dětmi. To byl jeden z nejzávažnějších incidentů v celém Československu."

Bylo tu také hodně dopravních nehod s raněnými i mrtvými.

Největší škody byly na letišti

V listopadu 1989 se lidé v Olomouci obávali, aby Sověti nezasáhli proti revoluci.

Bývalé vojenské objekty v Olomouci |Foto: Olga Vasinkevič, Radio Prague International

"Kdybych si vzal ústřední hesla v Olomouci během sametové revoluce, tak to byl pád komunistické strany, svobodné volby a odchod Sovětů. V Československu jich bylo kolem sedmdesáti tisíc plus jejich rodinní příslušníci," dodal Pavel Urbášek.

Po odchodu sovětských vojsk se musely napravovat ekologické škody, zejména na Neředínském letišti, kde byly velké sklady pohonných hmot k obsluze vrtulníků.