Přepíšeme dějiny? Znali Slované před hlaholicí starogermánské runy?
Unikátní objev se podařil archeologům v lokalitě Lány u Břeclavi. Spolu s keramikou, která je spojována se Slovany, objevili i starogermánské runy.
Podle mezinárodního týmu se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů. Vše začalo už v roce 2017, kdy studentka Alena Slámová zkoumala kosti, která našla spolu s keramikou.
"Těch kostí mi proběhla rukama ten večer hromada, u této jsem si všimla zářezů a při bližším ohledání jsem zjistila, že jde o nějaké znaky. Že jde o runy, mi v ten moment nedošlo, i když jsou mi známé."
Svůj objev po konzultaci poslala profesorovi Jiřímu Macháčkovi z Masarykovy univerzity
"Jedná se o hovězí žebro, na kterém byl vyryt nápis. Když jsme se pustili do podrobnějšího zkoumání těchto znaků, zjistili jsme, že se jedná o starogermánské runy tzv. staršího futharku, což je abeceda, kterou používalo germánsky mluvící obyvatelstvo na území střední Evropy od 2. do 7. století. Překvapivé bylo především to, že se našlo v kontextu slovanského sídliště."
Lokalita Lány, kde byly kosti objeveny, je nedaleko pozdějšího centra Slovanů Velké Moravy.
Pravost potvrdil mezinárodní tým vědců
Kost zkoumal tým vědců z České republiky, Rakouska, Švýcarska a Austrálie. Z analýz vyplynulo, že kost je z tura domácího, který žil okolo roku 600 našeho letopočtu. Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy takzvaného staršího futharku. Jaký byl význam run na kosti?
"Nevytvářely konkrétní slovo, ale byly napsané v runové abecedě. Runy jsou skládány v jiném pořadí, proto tomu říkáme futhark. Abeceda začíná písmeny F, U, T,. My na tom žebru, ktré bylo zlomeno, jsme našli závěrečnou část té runové abecedy," dodává Jiří Macháček. Nápisy ve starogermánských runách bývají spojovány s germánskou mytologií.
"Každá ta runa měla svou magickou moc. Používaly se v germánském náboženství. A když se napsaly ve správném pořadí, tak jste jejich moc zvýšili. Druhá možnost, která připadá v úvahu, a která nám připadá pravděpodobnější, je, že ty runy mohly sloužit jako učební pomůcka nebo cvičení pro někoho, kdo se runami učil teprve psát a tam nelze vyloučit, že máme v ruce důkaz, že staří Slované přebírali od Germánů znalost runového písma a snažili se s ním sami naučit psát."
Vědeckým tým zjistil, že se jedná o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v rámci výzkumů v České republice, ale v celé Evropě. V současné době znají vědci z celé Evropy jen 17 nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.
O runách mluvil už v 10. století bulharský mnich
O tom, že mohli Slované znát i jiné písmo, se mluví ve zprávě bulharského mnicha Chrabra, dodává profesor Jiří Macháček.
"Na začátku 10. století napsal traktát o písmu a tam popisuje historii Cyrila s Metodějem, jak vymysleli písmo pro Slovany, ale také tam uvádí, že Slované již před tím používali jakési črty a zářezy. Badatelé se nemohli shodnout na tom, co vlastně tyto črty a zářezy znamenají. Někteří uvažovali, že by to mohlo být starší písmo používané Slovany, třeba runy, ale tahle hypotéza byla zavržena, protože nikdo žádné runy u Slovanů nikdy nenašel. Až my máme v ruce důkaz, že Slované mohli přijít do kontaktu s těmito germánskými runami a mohli s nimi psát. My to ještě musíme potvrdit dalším výzkumem, protože toto je první přelomový nález výskytu run mezi Slovany."
Nález zároveň zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy.
