Zemřel legendární fotbalista Josef "Pepi" Bican
Autor: Josef Kubeczka.
Jeden z nejobávanějších kanonýrů historie se narodil 25. září 1913 ve Vídni. Letos se populární "Pepi" stal čestným občanem hlavního města Prahy. Při této příležitosti jsem si s ním povídal o jeho přestupu z Vídně do Prahy:
Josef Bican: "Já byl ve Vídni, chodil jsem tam do české školy, a tak bylo vidět, že jsem Čech stoprocentní. Stále jsem čekal, až se dostanu z Vídně do Prahy, do Slavie. Já byl slavista, já za to nemohl. Od narození jsem jezdil do Sedlice u Blatné k babičce a k dědovi. Jednou jsem tam přijel, byl jsem na zahradě a najednou vystoupili z auta tři páni. To byl předseda Slavie Valoušek..."
Radio Praha: " A už Vás měli..."
Josef Bican: "Já povídám, podívejte se: Podkud mi Slavie dá to, co bych asi přibližně chtěl, abych mohl žít slušně jako ve Vídni... A on říká: Pane Bican, když k nám příjdete, tak Vám koupíme vilu přepychovou, vysoký plat (poměrně na tu dobu obrovský) a my přijedeme asi za čtrnáct dnů. Představte si, oni odjeli a za takovou hodinku tam přijeli zase tři páni, ale to byla Sparta."
Radio Praha: "Slavie byla přece jenom rychlejší..."
Josef Bican: "Byla rychlejší, já jsem to řekl té Spartě, ale oni říkali: Heleďte, my Vám dáme dvakrát tolik, co Vám dá Slavie."
V červenobílém dresu Bican poprvé nastoupil na sklonku léta 1937 na Kladně. V protektorátních ligových ročnících dal celkem 241 gólů, přičemž čtyřikrát vsítil v jednom utkání sedm branek! Stal se devětkrát v řadě králem střelců a ve svém nejlepším roce 1944 rozvlnil síť soupeřů celkem 57krát.
Legendární kanonýr reprezentoval nejprve Rakousko a poté Československo. Rakouský dres oblékl devatenáctkrát, za Československo nastoupil ve 14 zápasech a vstřelil v nich 12 branek. Dal ve své kariéře více než 5000 gólů. V letech 1939-47 byl nepřetržitě nejlepším ligovým střelcem.
Československého občanství se dočkal až v roce 1938. Josef Bican neměl na růžích ustláno ani po únoru 1948. Straničtí ideologové trvali na vymazání válečných let z fotbalové historie a Pepimu tak bylo do statistik Klubu ligových kanonýrů započteno pouze 218 ligových branek, přestože jich docílil 447. Najít pro něho práci byl problém. Každý se bál zaměstnat slavného fotbalistu, který se stal symbolem "buržoazního sportovce". Krmil tedy v pražské ZOO a později dokonce vykládal vagóny. Až nové vedení Československého svazu tělesné výchovy mu umožnilo v roce 1968 zahraniční trenérské angažmá v divizním belgickém Tongerenu.
Částečné satisfakce se dočkal v lednu 1997, kdy byl Mezinárodní federací fotbalových historiků a statistiků vyhlášen spolu s Brazilcem Pelém a Němcem Uwem Seelerem nejlepším fotbalovým střelcem století. V roce 2001 mu federace přiznala i válečné branky a Bican byl vyhlášen nejlepším světovým kanonýrem historie. Rok předtím ho čtenáři týdeníku Gól zvolili nejlepším tuzemským fotbalistou století. U odborníků tehdy zvítězil Josef Masopust, který ale sám preferoval právě "Pepiho" Bicana. Proč?
"Mám dojem, že jeho střelecká potence je v každé etapě vývoje fotbalu, ať v jakékoliv systému, skutečně to nejdůležitější, pro co se fotbal hraje. To on splňoval plně."
