První pacient v Česku dostal karbonový implantát do páteře
Čeští lékaři použili poprvé při operaci karbonový implantát. Pacientem byl třináctiletý chlapec. Nádor kostí mu bohužel zasáhl jeden bederní obratel.
Ten byl při operaci ve fakultní nemocnici Motol kompletně odstraněn a nahrazen implantátem, který byl dodán na speciální žádost ze Švýcarska.
Karbonový implantát je na rentgenu průhledný
Jednalo se o karbonovou roztažitelnou klec s karbonovými šrouby. Celá operace trvala pět a půl hodiny, přiblížil zákrok přednosta kliniky profesor Jan Štulík, který operaci vedl.
"Karbonové implantáty se už nějakou dobu používají. Tento byl naprosto unikátní v tom, že se jednalo o roztažitelnou náhradu meziobratlového těla, která se v oblasti hrudní a bederní páteře u nás dosud nepoužívala. My jsme používali spíše karbonové šrouby, které se používají ze zadního přístupu. Ale tento implantát byl použit poprvé. Také není úplně pro každého, je to věc, která je indikována pro velmi specializované případy. Má svoje velké výhody, ale také svoje nevýhody. V dřívější době jsme používali implantáty titanové."
Vy jste operovali třináctiletého pacienta. Tomu bude páteř růst, jak se bude chovat ten karbonový implantát?
"Principem operace bylo odstranění celého obratle, pokud možno v kuse. Uprostřed je mícha a nervové struktury. Když si ten obratel představíte jako kruh, tak ho musíme rozdělit na dvou místech a potom nahradit tu chybějící část právě tou karbonovou klecí. Když si to představíte, tak nahradíme z 33 segmentů páteře dva. Je jich tam minimálně přes třicet, které růst můžou. V tomto případě je ta otázka růstu, a už je mu třináct, prakticky zanedbatelná."
Když se řekne karbon, tak si lidé představí tmavou barvu. Jak ten implantát nebo ty karbonové šrouby vypadají?
"Máte pravdu, je tmavý. Ten šroub je opravdu černý. Pokud mluvím o té kleci, tak má speciální povrch, šedivý nástřik. Ten je proto, aby se lépe integrovala kost."
Jak vidíte budoucnost karbonu v medicíně?
"Za prvé, je třeba si uvědomit, že karbon není úplně ideální na všechno. Má svoje velké klady. Hlavní klad je, že se dá pacient vyšetřovat magnetickou rezonancí. Nemáme tam ty obrovské stíny a můžeme lépe odečítat struktury kolem implantátu. A za druhé, v dnešní době, kdy máme k dispozici protonové ozařování, ale i jiné typy ozařovačů, dokážeme dokonale zaměřit to patologické ložisko díky tomu, že implantát, v tomto případě klec, jsou de facto průhledné pro to rentgenové zobrazení.
Ale na druhou stranu titanové implantáty pro běžné operování, které mají vydržet v pacientovi rok nebo dva a pak se odstraní, jsou naprosto vyhovující. My musíme tuto nejmodernější techniku používat jenom na věci, které jsou mimořádné a které to vyžadují."
Jak se daří pacientovi? Neměl on nebo jeho rodiče strach, když se dozvěděli, že se bude operovat poprvé touto metodou?
"Já myslím, že neměli. Ta operační technika byla podobná. Ten materiál je tam nejdůležitější po tu dobu, než dojde ke zhojení kosti a potom už de facto biomechanicky se ten pacient nemusí bát, že by se něco stalo. Třeba že by ten implantát selhal, že by se zlomil nebo něco takového. To už potom nehrozí, protože hlavní biomechanickou oporou je potom kost, ta novotvořená kost, kterou tam vkládáme. Myslím si, že se nebáli, když jsme jim to takto vysvětlili. Pacient je doma a daří se mu dobře. Samozřejmě ještě musí podstoupit chemoterapii, která byla naplánovaná před tím, a která je nezbytná pro zajištění toho primárního onemocnění."
